Prezident republiky uděluje Medaili Za hrdinství za hrdinství v boji a těm osobám, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot.
V některých zemích jsou vyznamenání za chrabrost v boji řazena před všechny ostatní řády a medaile. Byť zákonodárci formálně nedali české Medaili Za hrdinství podobné čestné místo, její nositelé patří mezi osobnosti, jimž je prokazována nejvyšší úcta. Řada hrdinů, kteří za svobodu a demokracii položili své životy, byla vyznamenána in memoriam právě Medailí Za hrdinství.
Při udělení číslované medaile se zároveň s ní odevzdá vyznamenanému číslovaná listina. Po úmrtí osoby vyznamenané Medailí Za hrdinství, zůstávají insignie vyznamenání a listiny o udělení vyznamenání pozůstalým. Není-li pozůstalých, vracejí se Kanceláři prezidenta republiky.
Věci Medaile Za hrdinství spravuje Kancelář prezidenta republiky.
Oceňování zásluh o záchranu lidského života či významných bojových úspěchů je v našich dějinách spojeno s obdobím dvou světových válek. Právě vojáci z první světové války byli ti, kteří po vzniku Československa v roce 1918 obdrželi Československý válečný kříž 1914-1918, předchůdce dnešní Medaile Za hrdinství. I další vyznamenání, z jejichž tradice vychází současná Medaile Za hrdinství, byla spojena s válečnými zásluhami, tentokrát ve druhé světové válce. Až v 50. letech minulého století vzniká Vyznamenání Za statečnost, kterým bylo možné ocenit civilní zásluhy za záchranu života nebo majetku.
Československý válečný kříž 1914–1918 (zřízen v roce 1918, udělován do roku 1919)
Vojenské vyznamenání, které se udělovalo jak vojákům československých revolučních vojsk, tak i praporům a korouhvím československých revolučních vojsk z první světové války a účastníkům bojů na Slovensku v letech 1918 až 1919.
Československý válečný kříž 1939 (zřízen v roce 1940, udělován do druhé poloviny 40. let 20. století)
Vojenské vyznamenání udělované za účast v boji, který byl zahájen v roce 1939 a za prokázání vynikajícího činu v nebezpečí života nebo za obětování života.
Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (zřízena v roce 1940, udělována do druhé poloviny 40. let 20. století)
Vyznamenání propůjčované jednotlivcům, skupinám či vojenským útvarům československé armády. Udělovala se také spojeneckým armádám za čin prokazující osobní statečnost na domácím nebo zahraničním bojišti během druhé světové války.
Vyznamenání Za statečnost (zřízeno v roce 1951, udělováno do roku 1990)
Vyznamenání propůjčované za vynikající projevy občanské statečnosti a odvahy, též těm kdo prokázali statečnost nebo obětavost při obraně státních hranic. Kromě nezpochybnitelných hrdinů bylo v dobách nesvobody propůjčeno i osobám, které se hrdinstvím neprokázaly.
Medaile Za hrdinství (zřízena v roce 1990, udělována do roku 1992)
Vyznamenání České a Slovenské federativní republiky, přímý předchůdce Medaile Za hrdinství České republiky. Medaili uděloval prezident ČSFR osobám, které se s nasazením vlastního života zasloužily o záchranu lidského života nebo o záchranu značných materiálních hodnot.
Autorem výtvarného návrhu Medaile Za hrdinství udělované prezidentem České republiky je akademický sochař a medailér Vladislav Mašata.
Galerie HRDINŮ na Pražském hradě
V říjnu 2019 byla v reprezentačních prostorách prvního patra Nového paláce Pražského hradu otevřena z rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana fotografická galerie připomínající hrdiny, kteří s nasazením vlastního života bojovali za svobodu naší země, zachránili lidské životy či prokázali jiné hrdinství, a byli za ně oceněni Medailí Za hrdinství.
Medaili Za hrdinství je oprávněn nosit pouze vyznamenaný. Podle zákona, jehož ustanovení je závazné pro české občany a měli by se jím řídit také cizinci pobývající na území České republiky, následuje Medaile Za hrdinství při nošení Řád Bílého lva, Řád Tomáše Garrigua Masaryka, československé řády, zahraničními řády v pořadí podle tříd a pořadí, v jakém byly uděleny. Za Medailí Za hrdinství je nošena Medaile Za zásluhy, československé kříže, medaile a další dekorace, zahraniční kříže, medaile a další dekorace podle stupňů a pořadí, v jakém byly uděleny. Dále mohou následovat resortní vyznamenání a pamětní medaile.
Medaile "in natura" nebo stužka se nosí na levé straně prsou. Při slavnostních příležitostech se medaile nosí "in natura". Na občanském oděvu se může nosit na levé klopě úzká průvlečná stužka o šířce 8 mm v klopové dírce.
Z tradice plyne, že i na občanském oděvu se při vhodných příležitostech, například vojenských slavnostech nebo při oslavě státního svátku, mohou nosit medaile „in natura“. Vhodné naopak není nosit na občanském oděvu stužku určenou pro vycházkové a služební stejnokroje. Český právní řád nezná možnost nosit medaile ve zmenšené podobě (miniatury), například na smokingu.